úvod - média - články o Janu Březinovi - Hostem předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

Hostem předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek

ČRo Rádio Česko

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Léta se bez nich neobešla téměř žádná vláda, loni se ale do sněmovny nedostali. Neříká si ale teď česká veřejnost po posledních kauzách exministrů Kocourka a Bessera, zlatí Lidovci?

Jak vnímají návrh státního rozpočtu na příští rok? A co dělat v situaci, kdy se téměř bortí Evropská unie a euro? I o tom více v následujících minutách. Naším hostem je předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, dobrý den, vítejte.

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Dobrý den.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Státy eurozóny ale i celé Evropské unie by během příštích dnů měly potvrdit, zda jsou schopny poskytnout půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 200 miliard eur, které mají pomoci zajistit globální hospodářskou stabilitu. Peníze by možná mohla poskytnout také Česká republika. V našem případě by šlo zhruba o 90 miliard korun. Mluví se také o tvrdém zpřísnění pravidel pro hospodaření státu. O to ale premiér Petr Nečas velký zájem nemá.

Petr NEČAS, premiér /ODS/
--------------------
O tom, jestli se Česká republika má nebo nemá připojit, tak musí vědět k čemu. A to teď neví. Teď má jenom prostě jednu, dvě stránky tezí, to je zatracený rozdíl v podobě mezinárodní smlouvy, která dokonce může být jaksi vymahatelná a případně její neplnění sankcionovatelné.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Jak by se tedy podle KDU-ČSL Česká republika měla zachovat?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já myslím, že docela jasně se vyjádřil dneska náš europoslanec Jan Březina, který označil některá vládní prohlášení, respektive pana premiéra za jaksi cestu k ještě větší marginalizaci naší země v rámci Evropské unie. Ono totiž bude, že budem pasivní a nebudem se aktivně zúčastňovat na některých procesech, tak potom to můžeme skutečně komentovat tak, že nevíme, o co se jedná. Kdybychom byli aktivní, tak bychom asi věděli, o co se jedná.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu, nemá premiér pravdu, že dokud zde neleží paragrafované znění smluv, které by mělo být až někdy v březnu, tak skutečně nevíme, o čem se jedná a pouze se dohadujem?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
No, tak já právě si myslím, že kdybychom byli aktivnější, tak bychom věděli, o co se jedná, velice dobře. Já jsem byl od středy do pátku v Marseille na sjezdu Evropské lidové strany, kde byl Sarkozy, Merkelová, premiéři Španělska, Polska, Itálie, takže já myslím, že tam se o těch věcech mluvilo poměrně jednoznačně a není to žádné tajemství ani v těch orgánech Evropské unie. Pochopitelně rozumím tomu, že je potřeba, než se k něčemu podepíš..., než něco podepíšete, tak to musíte znát. Na druhou stranu já myslím, že tady nejde o to, že budem něco podepisovat zítra nebo pozítří, ale jestli máme ochotu připojit se k tomu projektu a tady chci zdůraznit, že se nejedná o to podporovat nějaký projekt evropský, ale jde o Mezinárodní měnový fond, který by měl být skutečně zárukou.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Na druhou stranu by zde byla sanace těch třeba neúspěšných ekonomik v rámci eurozóny, tedy nedá se to vnímat také tak, že někdo si žil nad poměry a teď by to měli platit ostatní?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Samozřejmě, že to tak je. Protože některé země vůbec neměly být do eurozóny vpuštěny, to všichni víme. Zejména u Řecka. Ale ty problémy se týkají dalších zemí. Na druhou stranu teď se musíme rozmyslet, co je výhodnější a co je výhodnější pro ekonomiku Evropy i České republiky. Samozřejmě kdo udělal chybu, tak by za to měl být potrestán, já myslím, že si moc vyskakovat ty země nebudou ani jejich obyvatelé. Na druhou stranu je teď potřeba racionálně zhodnotit, co je dobré pro ekonomiku celé Evropské unie. A pokud ta cesta je skutečně tím, že holt budeme muset za ty nezodpovědné některé věci zaplatit a bude to výhodnější, než když je necháme padnout rychle a na tvrdo s tím, že to samozřejmě ta vlna pak může ohrozit ve větší míře i naší republiku i EU.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Zmínil jste kongres Evropské lidové strany v Marseille, kde se zúčastnil také francouzský prezident Nicolas Sarkozy. Mluvilo se tam třeba výrazně o možnosti modelu dvourychlostní Evropy, kdy by skutečně sice zůstala 27 nebo do budoucna možná ještě větší počet států, ale byly by zde skutečně různé proudy?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, o tom se samozřejmě debatovalo, především v kuloárech. Ta situace samozřejmě je možná.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A je to reálné nebo je to jen přání?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Reálné to je. Reálné to je. A také stejně tak reálné je, že euro se rozdělí na euro 1, euro 2. Že se část eur některé země budou kolkovat a podobně. I nic z toho není vyloučeno. A teď jde jenom o to, aby se našla ta varianta, která bude nejméně bolestivá v tom smyslu, že přesto, že bude muset dojít k některým nepříjemným opatřením, tak důležité je, jak bude vypadat budoucnost.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A co Česká republika? Měla by chtít být jedním z těch států, které v tom tvrdém jádru nebo ta výhoda toho, že euro nemáme, že zatím stále ještě můžeme řadu těch turbulencí, třeba měnových výkyvů, k tomu využívat, českou korunu? Měli bychom tedy požívat těch výhod v rámci Evropské unie, ale zároveň, nechci říct zneužívat, ale využívat těch výhod, že nejsme součástí eurozóny?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, já myslím, že součást eurozóny nejsme proto, že jsme nedokázali splnit maastrichtská kritéria. Jinak bychom už tam byli, pokud by ten v podstatě schodek státního rozpočtu byl tak, abychom splnili všechny podmínky. Tak už bychom tam byli. Já myslím, že naším cílem by mělo být být, pokud euro zůstane v tom rozsahu eurozóny, jak je, a bude se rozšiřovat, tak bychom byli jeho součástí, pokud samozřejmě euro bude zdravou měnou, a to je možné jenom, pokud se přistoupí k některým těmto opatřením. V případě, že by došlo, což není vyloučeno, že skutečně dojde k situaci, kdy obvykle to bývá tak, že z takovýchto projektů vystupuje ten nejsilnější, protože už nechce táhnout ty ostatní, teď by paradoxně mohlo dojít k tomu, že právě motor evropské ekonomiky, což je Německo, chce dál pokračovat a může možná vypadnout, mohou vypadnout ty nejslabší články, že se prostě okolkují řecké eura a podobně. Ale potom je podle mě i z toho důvodu, že naše celková obchodní bilance s Německem se blíží 40 procentům, to znamená zůstat v té ekonomické vazbě, protože i, pokud by k tomu došlo, tak ty státy, které určitě budou chtít zachovat euro alespoň v nějakém modelu, který může být třeba o některé státy ochuzen a zase o některé rozšířen, tak určitě to bude Německo a okolní státy, skandinávské země a podobně, ty, které mají skutečně tu situaci jaksi někde řádově lepší než ty státy, které jsou kolem Středozemního moře. A tam myslím, že by pro nás bylo výhodné skutečně zůstat v tomto společenství.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A Miroslav Rovenský, předseda středočeského krajského výboru KDU-ČSL, vyzývá vaše vedení, abyste právě teď v době podle něj takzvané krize seriózně uchopili téma evropská integrace a české veřejnosti vysvětlili, co evropská integrace konkrétně přinesla, přináší a ještě přinese. Ale je oblast unie právě tím, co voliče zajímá a hlavně dá se to jednoduše a srozumitelně vysvětlit?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, určitě to není to, co by lidi nejvíc pálilo. To, co je samozřejmě pálí, je teď když se řekne, že někomu dáme 90 miliard, ale nevíme, jestli se nám vrátí. Já myslím, že to je za prvé zjednodušené, za druhé samozřejmě že v České republice sílí euroskeptické tendence a pokud naši politici něco udělají dobře, tak řeknou, že to je jejich zásluha a když udělají něco špatně, tak řeknou, že za to může zlý Brusel. Já myslím, že to je prostě pokrytectví a že je potřeba skutečně vysvětlovat jak výhody tak nevýhody. Já si myslím, že Evropská unie a jako projekt je myšlenka správná a že bychom měli jít touto cestou. To, čemu bychom se měli ale více věnovat, je skutečně aktivní přístup k tomu, abychom byli nejenom při tom, ale i tvořili to, a to znamená, abychom mohli významným způsobem ovlivňovat tak, kam se Evropská unie bude posouvat. Vzhledem k Lisabonské smlouvě je potřeba už nyní hledat spojence například ve střední a jižní Evropě, ať už se to jedná o oblast našich sousedů, Polska, Maďarska, Rakouska, ale i třeba Německa, tak, abychom mohli být silnými partnery právě těm zemím, které zase zastupují určitou skupinu států a chtějí si prosadit svoje. Takže já myslím, že jenom pokud budeme aktivní a pokud se nebudeme do evropských orgánů místo ministrů jezdit náměstci a tak dále, tak jenom tak máme šanci, aby jsme byli bráni jako relevantní partneři a abychom mohli skutečně něco ovlivnit.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Říká předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který je dnes hostem Studia Česko. S děním v eurozóně do značné míry souvisí také české veřejné finance. Návrh státního rozpočtu na příští rok je před zítřejším závěrečným schvalováním. Senátoři z řad KDU-ČSL o něm hlasovat nemohou, ale jak vaše strana ten návrh, který i když bude schválen, tak na začátku příštího roku, /nesrozumitelné/ změn vnímá?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak za prvé si myslíme, že ty odhady, které, samozřejmě vždycky ta predikce se musí dávat dopředu, nicméně se domníváme, že už několik měsíců dopředu před tím návrhem bylo jasné, že skutečně nastavení našeho růstu na 2,5 procenta bylo nadhodnocené.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Miroslav Kalousek, ministr financí, říká, než to měnit nadvakrát, protože sám přiznává tuto problematičnost návrhu státního rozpočtu, tak to udělejme v lednu, kdy bude jasněji.

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já myslím, že tam v tom případě ale už moh udělat přebytkový rozpočet, který počítal s tím, že to bude trošku jinak. Protože naše situace je taková, že skutečně je tady nějaký návrh, který se schválí, pak se bude měnit a bude se měnit tak, že dojde k tvrdým škrtům, to znamená už to nadhodnocení, které tam bylo už v době, kdy se dělalo, tak podle nás směřovalo k tomu, že se uspokojili všichni, že dostanou peníze, které potřebují, i když bylo jasné, že na to nebude a pak se bude škrtat. Takže to nám nepřijde úplně relevantní. Další věc je, myslíme si, že některé položky, které státní rozpočet vykazuje, skutečně jsou nerozumné, domníváme se ...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Které například?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Ne, chybí tam naprosto prorůstová opatření a domníváme se, že to, že je například na programy Nový panel je nula korun a podobně a tyto investice do stavebnictví a do infrastruktury jsou, mají poměrně velký multiplikační efekt, to znamená, že korunu, kterou ušetříte na těchto investicích, tak pocítíte 2 až 3 korunami, podle některých odhadů až 5 na tom, že vyberete méně na daních, zaměstnáte méně lidí, ty odvedou méně a tak dál. Takže tam si myslíme, že to určitě není dobře. Stejně tak si myslíme, že by se nemělo pokračovat ve snižování odvodů zaměstnavatelů. Tam si myslíme, že to je chybný krok a pochopitelně je to i otázka důchodové reformy, kde se domníváme za prvé, že DPH, aspoň podle našeho návrhu, který jsme představili veřejnosti, kdy si myslíme, že vůbec kvůli důchodové reformě a i transformačním nákladům není třeba zvyšovat DPH a také si myslíme, že by některé položky měly zůstat ve snížené sazbě DPH. To souvisí už s tím, že v okamžiku, kdy se DPH bude zvyšovat, tak spousta obyvatel, pro které je dosažitelné jezdit do zahraničí a paradoxně i v Německu jsou levnější potraviny, oblečení a další služby, to znamená tam to státní kasa pocítí. Naopak si myslíme, že rozumné by bylo například snížit sazbu spotřební daně na naftu o 2 koruny tak, aby skutečně to pomohlo jak hospodářství, tak určitě by se vybralo více peněz, protože dnes je to tak, že kamiony natankují před hranicemi a za hranicemi a nemáme z toho nic.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vaše strana má také problém například s možným kolapsem sociálních služeb, v návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí podle opozice a také zástupců některých organizací v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí 3 miliardy korun, aby nebyla ohrožená právě samotná existence těchto služeb. To ale ministr Jaromír Drábek odmítá.

Jaromír DRÁBEK, ministr práce a sociálních věcí /TOP 09/
--------------------
Do této oblasti jde přibližně 25 miliard korun ročně. 25 miliard korun ročně vůbec není málo. A ta vydělená část, o které se diskutuje, těch 6 miliard, které jdou jako dotace do sociálních služeb, tedy dotace poskytovatelům, dotace těm, kteří zřizují, kteří provozují ta jednotlivá zařízení ze strany státu, tak to je skutečně jenom jeden malý výsek.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Měl by ministr Jaromír Drábek navýšit prostředky mířící tímto směrem nebo vnímáte, že vzhledem ke stávající ekonomické situaci prostě stát nemá kde brát?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, zaprvé si myslíme, že stát má kde brát. To je první věc. Druhá věc je v tom, že samozřejmě tam bude chybět spousta peněz, ať už z těch programů, které byly spolufinancovány z Evropské unie a byly to především individuální programy a programy, které byly preventivní a tam může chybět 600 až 800 milionů korun. A další problém je, že vůbec ministerstvo jaksi se tváří a že nepočítá s tím, že například krajské rozpočty některé nepočítají s dotacemi do sociálních služeb tak jako v minulých letech. Jsou kraje, kde například hejtman Rath řekl, že ho nezajímají ty sociální služby, které nezřizuje kraj, zase jsou kraje, které s tím počítají a dávají dotace i těm sociálním službám nebo těm poskytovatelům, které nezřizují samy, takže to jsou všechny ty neziskovky a podobně. A stejně tak je to i záležitost, která je velice důležitá, a to, že i obce, to znamená dřív to bylo tak, že řekly, no, my už peníze nemáme, běžte si na tu obec nebo na město, protože si tam chtějí mít nějaké zařízení pro bezdomovce, jestli tam chtějí mít pečovatelskou službu a dále, podobně, tak ať vám dají něco ze svých rozpočtů. A jestliže za poslední 2 roky u obecních rozpočtů došlo k poklesu o 8 procent průměrně, tak samozřejmě oni v těch rozpočtech ty peníze také nemají. To znamená, že ten pokles může být ještě daleko výraznější, a to se může dotknout pochopitelně obrovského množství klientů, ale samozřejmě i v rámci zaměstnanosti v sociálních službách.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Co tedy s tím? Přenastavit rozpočtové určení daní a přijmout ten návrh, se kterým přišlo ministerstvo financí?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, to je jedna část, protože samozřejmě do těch obecních rozpočtů by šla určitá část peněz, které by potom mohly být použity na sociální služby a spíš je to otázka systému. My proto prosazujeme to, co je běžné například v Jihomoravském kraji, kde se KDU-ČSL podařilo už před několika lety prosadit víceleté financování sociálních služeb. Ten problém je totiž v tom, že jestliže vy jako zřizovatel nějaké charity nebo nějaké obecně prospěšné společnosti nebo kohokoli, kdo pomáhá lidem v tísni, tak vy nevíte, co bude příští rok. Vy nevíte, kolik dostanete peněz na těch dotacích a podobně. Takže tam by bylo dobré, aby ty projekty, které se nějak rozjedou a nevíte, jestli příští rok dostanete peníze na to, abyste mohli pokračovat, tak je někdy protismyslné, protože vy něco rozjedete a pak to skončí. Takže aby skutečně se to dostalo do fáze víceletého financování a to bude jedna ze stěžejních věcí, které se budeme snažit prosadit.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
KDU-ČSL také kritizuje, že podíl aktivní politiky zaměstnanosti k hrubému domácímu produktu pro příští rok je 81 tisícin procenta, přičemž v Evropské unii tento poměr bývá více než jedno procento, často až 1,3 procenta. Jak to ale přenastavit? Vzít ty peníze z výplat podpory v nezaměstnanosti a dát je na programy aktivní politiky zaměstnanosti nebo jak to udělat?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, tam je potřeba se podívat na to, že ten zásadní krok, který proběhl, je, že se zrušily úřady práce v těch obcích, kde to bylo doteď na tom principu, který my prosazujeme, to znamená subsidiarity, aby ty úřady byly co nejblíže občanům a aby co nejblíže nebo co nejindividuálněji znaly i ty klienty, aby uměly rozlišit skutečně člověka, který práci shání a potřebuje a od toho, kdo, komu se moc dělat nechce. Kterých je samozřejmě většinou menšina. Takže tam si myslíme, že to je právě krok, který jde úplným opačnem ...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A k tomu jsou skutečně nezbytné ty úřady? Nestačilo by, pokud by například na městských úřadech v obcích byly k tomu vyčleněni konkrétní pracovníci?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
No, v podstatě tak to je otázka, jestli sedí na jenom úřadě nebo na druhém. Tady je o to, kde sedí. Jestli sedí v té obci nebo jestli musíte jet 30 kilometrů nebo 40 kilometrů za tím úředníkem a strávíte spoustu času, místo abyste si hledal práci, tak tím, že tam dojíždíte a podobně. Takže to si myslíme, že je zásadní chyba, že dochází k té centralizaci, která má podle našeho mínění jediný účel, a to ušetřit peníze. A my si myslíme, že tohle zrovna není šetření na správném místě, protože nezaměstnanost některých region je až hrůzostrašná a domníváme se, že ještě může být hůř. A tohle ...

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Jak tedy změnit ale tu aktivní politiku státu v oblasti zaměstnanosti?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
No, tak je potřeba, aby bylo dostatečná, vyčleněna dostatečná částka peněz pro to, aby skutečně mohly být podporovány, obzvláště tam v těch oblastech, kde ta nezaměstnanost je nejvyšší, aby tam byly podporovány aktivně některé například stavební práce a podobně. A to je zase otázka dopravní infrastruktury, nějaké opravy, zateplování, nový panel, to znamená to, o čem hovoříme, kde je vysoká přidaná hodnota lidské práce. A tam myslíme, že by se investovat mělo.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Z jaké strany? Ze strany státu, ze strany krajů, ze strany obcí? Protože to je vždycky problém, že si v tom různém ping pongu všechny tyto eta, že státní správy ten problém přehazují.

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
No, tak to je právě to, že nám tady trošku chybí, jako, ta zaprvé je to stejný balík peněz. Jo, je to stejný balík peněz a jestli půjde přes stát, přes kraj nebo přes obec, je to pořád stejná částka. Tam jde o to, že obce by v tomhle měly mít podle našeho názoru větší pravomoce i s tím, že kraje, které jakoby, na které jsou překládány čím dál tím větší pravomoce, ale i povinnosti, tak na to nedostávají adekvátní podíl finančních prostředků. Samozřejmě hovořil jste o rozpočtovém určení daní, to je jedna z cest. To, že ty obce do 10 tisíc obyvatel nebo ty města, která jsou v tý nike křivce, kdy vlastně ty nejmenší mají nějaký, na hlavu nějaký příjem, pak to klesá a pak se to začne zase zvyšovat, tak tam samozřejmě potřeba těmhle obcím přidat už z toho důvodu, že oni právě vykonávají i v přenesené působnosti státní správu. A je na ně kladena čím dál tím větší odpovědnost a čím dál tím větší úkoly, ale nedostávají adekvátní peníze. Takže tam myslím, že to posílení by mělo být zásadní.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Posloucháte Studio Česko dnes s předsedou KDU-ČSL Pavlem Bělobrádkem. Prezident republiky Václav Klaus za uplynulý rok příliš nepochválil koaliční vládu Petra Nečase. Podle prezidenta je slabší, než jaká byla očekávání.

Václav KLAUS, prezident ČR
--------------------
Oslabovaly ji prokázané či neprokázané aféry několika členů vlády. Oslabovaly ji obchody několika ministrů, které nastaly v momentu, kdy se konečně tyto lidé začali seznamovat se svým ministerstvem.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Vidíte to podobně jako prezident republiky nebo je tato vláda kromě těch, ve kterých byla zastoupena KDU-ČSL, lepší než třeba vlády předchozí?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Tak, já se domnívám, že této vládě mnoho pochval nepřísluší. Myslím si, že spousta lidí včetně mě měla poměrně velká očekávání, protože 118členná většina ve sněmovně měla možnost skutečně posunout některé věci poměrně dál. Já mám, spíše jsem rozčarován z některých kroků, protože nepokládám za racionální a nepokládám je za přínosné pro celou republiku. Takže s tím hodnocením pana prezidenta se z velké části můžu ztotožnit.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Ale proč? Protože všichni mluvili o nezbytnosti reforem, teď je samozřejmě otázka designování podoby těch reforem a dalo se očekávat, že ve vládě, v níž jsou zastoupeny ODS a TOP 09 se bude škrtat více, než kdyby v té vládě seděla vaše strana nebo třeba ČSSD.

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
No, tak to já si nejsem úplně jistý. Ta záležitost totiž není o škrtání. Škrtání, to vám udělá rozpočtář. Někde, v každém podniku tam máte někoho, komu dáte, jaké jsou příjmy a jaké jsou výdaje a to je prostě otázka má dáti, dal. Ale tady jsou kroky, které by měly být národohospodářské. To znamená právě to, o čem jsem mluvil. Jestliže někam nepošlu korunu, tak neušetřím jen tu korunu, ale přijdu o další 3, 4 na daních.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tedy podle vás třeba ty návrhy, se kterými přichází NERV, Národní ekonomická rada vlády, se míjí účinkem a vlastně neplní NERV tu roli, kterou by měl plnit?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já myslím, že vláda neakceptuje všechny návrhy, které předkládá NERV. To je první věc. My se domníváme například společně s NERVem, že by neměla bejt jednotná daňová sazba, že by se měly udělat minimálně 2 pásma pro daň z příjmu fyzických osob a některé další, ale spíše to, co nám chybí, tady není přece spor jenom nějaký parametrický, jestli se má tolik nebo tolik, to samozřejmě je otázka vždycky nějakého poměru. Ale my máme problém s některými principiálními věcmi a to se týká především důchodové reformy a toho, že se mají vyvést peníze z průběžného solidárního systému. Jsou to otázky principiální i v tvorbě některých legislativních návrhů ve zdravotnické reformně. Jsou to otázky i daňových úvah. To znamená je to správné, ať jsou daňové úlevy, ale zároveň ten výpadek v příjmu státní pokladny musí být nahrazen nějak jinak, než že části těch bohatších ulevíte, ale odnesou to ty středně a nízkopříjmové skupiny. To my si myslíme, že není úplně správné, že ta solidarita v rámci celé společnosti by měla být větší a konečně, podívejme se na západní státy, Spojené státy, taky tam ti samí bohatí lidé jaksi jsou ochotni přiložit ruku k dílu. Já se setkávám se spoustou lidí teďka z byznysu a oni v podstatě, velká část z nich říká, že jim je celkem jaksi, že oni si poradí, jestli pudou daně nahoru nebo dolu. Že to pro ně není zásadní věc. Že to, co jim vadí, jestliže odvedou daně, tak že se jich 20 procent rozkrade. Jim vadí, že pokud odvedou do systému nějaké peníze, tak 20 procent z nich rozkradou lidi ve svůj vlastní prospěch.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Když jste tu kritizoval, nemění se přece jenom něco v tomto směru? Ať už s nástupem nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana nebo teď na pražském vrchním soudu se jmenováním pana Mečla, není vidět, nebo třeba i s nástupem ministra vnitra Jana Kubiceho, že se ty případy Mostecká uhelná, vy jste tam podal trestní oznámení na neznámého pachatele, že se přece jenom ty věci nějakým způsobem hýbou?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
No, víte, to je zajímavé, já jsem podal trestní oznámení na neznámého pachatele a v podstatě nikde se to neobjevilo. Přitom já si myslím, že nelze podcenit, a proto jsem to radši udělal, protože aby se zase nestalo, že nějaké orgány řeknou, my jsme nedostali žádný podnět. To myslím, že nelze už akceptovat. No, tak některé drobné posuny jsou, ale podle mě pokud nebudou splněny 3 zásadní postuláty, tak se tady moc daleko nepohneme.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A co ty postuláty jsou?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
No, tím prvním je, že by se měl konečně uvést v účinnost zákon o státní službě. My jsme před vstupem do Evropské unie přijali zákon o státní službě.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Jenom v krátkosti ještě ty 2 další?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL
--------------------
Do dnešního dne není účinný. Ta druhá je bezpochyby zrušení listinných akcií na doručitele, protože to je v podstatě neevidovatelný tok peněz, kdy vám dám pytlík, vy ho někam donesete a máte obrovskou částku peněz. To znamená nejenom vyloučit firmy, které nemají jasnou vlastnickou strukturu, ale zakázat tento problém.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
A třetí postulát?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Třetí postulát samozřejmě s tím, že se konečně musí chytit a odsoudit nějaká velká ryba.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Pak se strhne lavina?

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Pak si všichni začnou říkat, že konečně se něco stalo.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Tak, to bylo dnešní Studio Česko, jehož hostem byl předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Děkujeme, že jste přišel a někdy příště ve vysílání Rádia Česko opět na slyšenou.

Pavel BĚLOBRÁDEK, předseda strany /KDU-ČSL/
--------------------
Já vám děkuju za pozvání a držím palce, aby Rádio Česko vydrželo co nejdýl. Na shledanou.

Ondřej ČERNÝ, moderátor
--------------------
Děkujeme, pěkný den od mikrofonu Rádia Česko přeje také Ondřej Černý.

 
GALERIE
Evropský parlament | EPP