úvod - média - rozhovory - Jan Březina: V KDU-ČSL zavládl chaos, chybí komunikace a řízení

Jan Březina: V KDU-ČSL zavládl chaos, chybí komunikace a řízení

E15 | 19. 5. 2009

Byl jste první z lidoveckých politiků, který ohlásil kandidaturu proti Jiřímu Čunkovi na post šéfa KDU-ČSL. Proč?

 

Nelíbilo se mi, jak jsme v minulých dvou letech působili na veřejnost. Otevřeně jsem to kritizoval. Takže mi bylo řečeno, abych se předvedl. A na to jsem nemohl nereagovat. Posledním impulzem byla televizní diskuze, kde mě ke kandidatuře vyzvala divačka z Břeclavska.


Co konkrétně vám na současném předsedovi vadí?

Jsme strana, která má spoustu skutečně reálných témat, máme nejlepší politický program. Nicméně jsme se dostali do povědomí lidí jako subjekt s populistickými záchvěvy třeba o řešení romské otázky. V KDU-ČSL zavládl chaos, strana není řízena. Neskrývám, že jsem Jiřímu Čunkovi od začátku nevěřil a před jeho zvolením jsem varoval. To ale neznamená, že proti němu byla od začátku vnitřní opozice. Čekal jsem, co předvede. Bohužel výsledek byl mnohem horší než mé představy.

Říká se, že se vám do kandidatury příliš nechtělo. Je to pravda?

Faktem je, že jsem se nějakou dobu rozhlížel, kdo by stranu mohl vést. Být šéfem politické strany je budoucnost, kterou jsem si rozhodně nepředstavoval. Čím déle jsem ale bloudil očima po té pomyslné stranické krajině, tím více jsem se utvrzoval, že bych do toho souboje měl jít.

Spolu s ostatními kandidáty se shodujete, že strana potřebuje sjednotit. Znovu se hovoří o pravém a levém křídle a o tom, že je potřeba smazat pomlčku v názvu KDU-ČSL.

My si musíme hlavně uvědomit, kdo jsme a co reprezentujeme. V mém pojetí jsme křesťanskými demokraty. To lze velmi zjednodušeně shrnout do jedné věty: Jsme středopravá strana se sociální citlivostí. Někteří nás ale dělí a snaží se uměle vytvářet vzorce typu, že jsou u nás křesťanští sociálové, proti nimž stojí liberální pragmatici. Myslím si, že jsme specifičtí v tom, že v sobě integrujeme obě tyto možnosti. To znamená jak odpovědnost od středu mírně vpravo, tak solidaritu od středu mírně vlevo.

Že by mezi těmito proudy byla názorová shoda, ovšem příliš patrné není.

Jednota samozřejmě nepřijde mávnutím kouzelného proutku. Jsem přesvědčen, že řada záležitostí je otázkou prosté organizace stranického života. Jednotlivé orgány jsou v současnosti ponechány samy sobě napospas a vznikají různé třenice. Takže stačí je jen nasměrovat a pak vykročit správným směrem. Především bychom si znovu měli přečíst naše programové dokumenty a vyhledáme skutečně nosná témata pro tuto společnost.

Vydal jste brožuru Energie pro klidnou sílu. Kde ji chcete nalézt?

Považoval jsem za poctivé dopředu sdělit, co chci. Klidná síla je reminiscencí na doby, kdy jsme na politické scéně něco znamenali. A energie symbolizuje odhodlání znovu tímto směrem vykročit.

Směrem k Josefu Luxovi?

Spíš k politice, kterou jsme dělali. Personifikovat to příliš nechci.

Stále jste mi neřekl, kde chcete získat onu energii?

Ta je v lidech. A oni ji projeví v okamžiku, kdy cítí, že něco má smysl. Když se jen planě a chaoticky řeční na celostátních konferencích, mnohé to otráví.

Lidovci, nebo chcete-li křesťanští demokraté, jsou specifičtí také tím, že mají širokou členskou základnu. Konkrétně na 40 tisíc členů. Když občas sleduji diskuze na vašich webových stránkách, napadá mě, jestli se energie nevyčerpává i tam. Než se doberete k nějakému závěru, zřejmě to docela dlouho trvá.

Ke konsenzu se jinak než diskuzí nedoberete. Mně jde ale o celkový smysl diskuze. Vedení musí straně udávat směr. Když například Jiří Čunek podepsal dokument o takzvané úřednické vládě a před celostátní konferencí pak řekl něco v tom smyslu, že sice má svůj názor, ale hluboce s ním nesouhlasí, tak ponechal stranu v chaosu a neřízené debatě. Tento způsob chování nás bohužel dovedl tam, kde jsme.

Co Čunkova údajná úplatkářská aféra? Ta stranu nepoškodila?

Nikdo z nás o tom nic určitého neví, nebyli jsme u toho. Se zděšením jsem spíš sledoval reakce Jiřího Čunka na tuto aféru, což určitě přispělo k negativnímu pohledu veřejnosti na KDU-ČSL.

Měl podle vás odstoupit z vládních i stranických funkcí?

To je otázka na něj. Faktem je, že nějakou reakci jsem neočekával jen od něj, ale od celého stranického vedení. Vazby a korekce, které za normálních okolností existují, se ale vytratily. Projevilo se to i na hlasování některých našich poslanců, kteří byli proti svému klubu. Chybí komunikace a řízení, což je zvlášť smutné u strany, která má dlouhou historii.

Vládne chaos i v regionálních organizacích, které teď spolu s ostatními kandidáty objíždíte?

Tam různé boje, hádky a absence řízení nepronikly. Drtivá většina lidí má naštěstí zdravý rozum.

Budete navrhovat změnu názvu strany? Co například Křesťanskodemokratická strana lidová?

Důležitý je obsah, ne název. Byl bych rád, kdybychom byli lidoví ne svým názvem, ale počtem příznivců.

Jako šéf KDU-ČSL byste tedy prosazoval středopravou politiku se sociální citlivostí. Zkuste ji přiblížit třeba na poplatcích ve zdravotnictví.

I když nejsem odborník na zdravotnictví, je jisté, že poplatky měly být regulačním nástrojem. Cílem bylo omezit návštěvy u lékaře, které jsou u nás násobně vyšší než jinde ve světě. Nejsem ani proti poplatkům v lékárnách, i když jsou velmi nepopulární, protože léky do 30 korun odebíraly značné sumy z pojistného. Proč ale platily matky s dětmi nebo rodičky? To jsme chtěli snížit porodnost? A proč platili dárci krve a orgánů?

Jste obecně řazen ke křídlu Miroslava Kalouska. Jak to vnímáte?

Tomu, že vás někdo někam řadí, se neubráníte. Mirka Kalouska si velmi vážím, je to skutečný profesionál, který je respektovaný nejen v Česku, ale i v Evropě a jinde. Na druhé straně jsem ale nikdy neváhal, abych mu řekl svůj názor. Označení „kalouskovec“ odmítám, jsem „březinovec“.

Není to tedy tak, že vás Kalousek přemluvil, abyste kandidoval proti Čunkovi?

To jednoznačně a důrazně odmítám. Není to pravda.

V souvislosti s Kalouskem se hovoří o vzniku nové strany. Vstoupíte do ní, když se nestanete předsedou?

Vím jen to, co si přečtu v novinách a na internetu. Kdyby se mě nyní Mirek zeptal, co nové straně říkám, tak mu řeknu: Mirku, děláš chybu. KDU-ČSL je stranou, kde se dají prosadit potřebné principy a která má tradici. Nevěřím na vznik nových politických subjektů.

A kdyby zůstal stranickým šéfem Jiří Čunek? Skutečně by část KDU-ČSL neodešla, ať už do nové strany, nebo do ODS?

To bych spekuloval. Kdyby ale Jiří Čunek zůstal ve své současné funkci, asi by to mnoho lidí demotivovalo. Zachování současného obrazu strany by nám určitě neprospělo. Věřím ale, že delegáti sjezdu rozhodnou odpovědně a všechny věci, o kterých jsme se zmínili, zváží.

Zkusme spekulovat. Budete koncem května zvolen předsedou. Co byste udělal po předčasných volbách? Usiloval byste, aby strana byla ve vládě?

Na to nyní neumím odpovědět. Musel bych znát výsledky voleb.

Co koalice s ČSSD? V současnosti se pohybuji v evropské politice, a kdybych se stal předsedou, znamenalo by to vstoupit do domácích, a tedy mnohem tvrdších poměrů. Žádnou koalici – s výjimkou komunistů – nevylučuji. E15: Odhadnete možný volební zisk KDU-ČSL?

Jsme jako malá firma, která konkuruje velké korporaci. Velké strany mají na kampaň desítky a možná stovky milionů, my násobně méně. Naší ambicí je zůstat parlamentní stranou a podílet se na sestavování vlády.

Týden po sjezdu KDU-ČSL, kde si zvolíte nového nebo staronového předsedu, jsou eurovolby. Vy kandidujete nejen na stranického šéfa, ale i do evropského parlamentu. Jedním z vašich hlavních témat jsou zemědělské dotace.

Pokud bych uspěl na sjezdu, případný mandát europoslance bych složil. V Evropském parlamentu bych se chtěl zasadit o reformu společné zemědělské politiky, která má začít platit od roku 2013. V současnosti jde z evropského rozpočtu zhruba 43 procent právě na zemědělské dotace. To by odpovídalo zemědělské ekonomice tak z 19. století. Za čtyři roky se to ale změní, budou nová pravidla. Mají se dotovat farmy, což je v pořádku. Když si ale přepočítáte hektarové dotace na farmy v západní části Evropy a v Česku, tak naše příjmy budou výrazně nižší. Rozdíl neodpovídá ani paritě kupní síly. Chci tedy prosadit zvýšení dotací pro české zemědělce. Kromě toho se budou v letech 2009 až 2013 rozdělovat další prostředky ze strukturálních fondů a je potřeba se zasadit, abychom získali co možná nejvíce.

Co všechno může ovlivnit jeden poslanec?

Tak samozřejmě, má jen jeden hlas. Jeho možnosti jsou ale v tom, že najde poslance s podobnými zájmy a pokusí se dát dohromady skupinu, která danou věc prosadí ve výboru a ve frakci. S něčím pohnout jde ztuha, ale jde.

Jako europoslanec byste se měl zasadit o větší přiblížení EU českým občanům. Jaký máte plán?

Naše politická elita z velké části unii okázale ignorovala. Byli mezi nimi i politici, kteří se od začátku roku podíleli na českém předsednictví. Poznali ale, že realita je jiná. Jestliže je tady nějaká organizace, jejíž jsme členy, tak se s ní musíme naučit zacházet. Právě české předsednictví mělo pro poznání vrcholných politických a správních mechanismů unie zcela zásadní význam. Zjistili jsme, že je lze využívat k našemu prospěchu. Další věc je pohled běžných lidí. Tady mají svoji úlohu nejen europoslanci, ale i média. Ta česká – hlavně veřejnoprávní – v tomto směru zatím příliš neobstála.

Je pravda, že o Janu Březinovi se hovoří hlavně v souvislosti s olomouckými tvarůžky…

Ano. Ještě jste zapomněl na slivovici, hořické trubičky, pohořelické kapry, české pivo a smažák, tedy smažený sýr, což byl velký hit. Zpočátku si z toho děláte legraci, pak vás to ale mrzí. Vydal jsem řadu tiskových zpráv třeba o energetice, strukturálních fondech nebo vědě a výzkumu. Připravili jsme program, díky kterému může česká věda získat skutečně ohromné peníze. A nyní jsme odvrátili hrozbu, že do systému obchodování s emisními povolenkami budeme muset vstoupit už v letech 2010 nebo 2011, což má obrovský význam pro ceny energie. Ve svém důsledku by to doslova zmasakrovalo naše obyvatele.

Pohybujete se v evropské politice už delší dobu. Zkuste shrnout reakce na české předsednictví.

Francouzská propaganda, že to Češi nezvládnou, je všeobecně známa. Topolánek, Schwarzenberg, Kalousek a někteří další se ale ukázali jako nanejvýš kompetentní. Bylo to jednoznačně znát z mnoha reakcí. Nikdo ale nerozumí tomu, že bývalá vláda padla uprostřed předsednictví. V evropském parlamentu to vysvětlují tak, že když jsou dva čeští chalupníci a jen jeden z nich má kozu, tak ten druhý si přeje, aby pošla. V Evropě říkají, dobře, tomu rozumíme, ale přece jen sestřelit předsednictví…
Pavel Otto

 
GALERIE
Evropský parlament | EPP