úvod - média - rozhovory - Do Bruselu jezdím jako na montáž

Do Bruselu jezdím jako na montáž

Sedmička | 18.6.2009

Bývalý hejtman Jan Březina bude dalších pět let europoslancem. Přestože Brusel nemá rád a nejraději by do něj poslal české památkáře.


Před pěti lety předal Jan Březina hejtmanské kladívko svému nástupci a odešel do europoslanecké lavice. U voličů tehdy uspěl „tvarůžkovou kampaní“. Ozdobit olomoucké tvarůžky chráněným zeměpisným označením se mu však dosud nepodařilo. „Beru to jako okrajovou záležitost, jakousi přidruženou výrobu. Za podstatnější považuji miliardy, které se podařily získat pro naši vědu a výzkum,“ hodnotí lidovecký europoslanec výsledky svého pětiletého pobytu v Bruselu a Štrasburku.
Na tvarůžkovou bitvu teď bude mít dalších pět let. A nejen na ni. Také na boj s unijní byrokracií. Ze začátku své práce v Bruselu si totiž připadal jako v Kafkově románu Zámek, jehož hrdinu postupně ničí obří byrokratická mašinerie. „Dnes už ale dobře vím, jak soukolí složitého stroje europarlamentu pracuje,“ říká Březina.
Montér v teniskách Pětapadesátiletý Hanák odjíždí z Uničova do „hlavního města Evropy“ každé úterý ráno. Autem do Vídně, pak letadlem. Vrací se ve čtvrtek večer. „Je to pro mě štace, jako když jezdí montéři na montáže. Brusel je pro mě jen administrativním centrem, nepřilnul jsem k němu. Kromě pěkného náměstí Grote markt mi tam nic uchvacujícího nepřipadá. Je to město, kde strmé úřední budovy sekají secesní uličky. Asi bychom tam měli vyvézt nějaké památkáře, což by bylo k prospěchu Bruselu i nám,“ tvrdí Březina s úsměvem.
V Bruselu už pátým rokem přespává v garsonce vzdálené asi patnáct minut chůze od parlamentu. I když je vášnivý cyklista, a v Bruselu není úředník v obleku na kole ničím neobvyklým, bicykl v Belgii nepoužívá.
„Podmínkou mé domácí bylo, že nesmím mít kolo, protože tam jsou takové ty úzké domy. Chodím proto běhat do parku Cinquantenaire. Jeden okruh má asi dva a půl kilometru. Ráno si dám ještě před snídaní dvě nebo tři kolečka a dobíhám položiv,“ svěřuje se Březina.
Život europoslance má podle něj mnoho zvláštností. Jednou z nich jsou jazyky. Téměř každý den musí střídat hned čtyři: češtinu, němčinu, angličtinu a francouzštinu. V poslanecké lavici totiž dosud seděl mezi Němcem Elmarem Brockem a vlámskou poslankyní Fridou Brepoels. „Bavíme se spolu pochopitelně anglicky. S Brockem občas německy, ale když začne žertovat bavorským dialektem, tak raději zase přepnu na angličtinu,“ vypráví Březina.
Pro život mimo parlament je zase nutná francouzština. „Bez ní si člověk v Bruselu neobjedná ani kafe. Moje francouzština sice není žádná sláva, ale na přežití to stačí,“ ujišťuje politik.
Za pět let vystoupil před kolegy v europarlamentu asi čtyřicetkrát. Kvůli přísnému limitu mohl pokaždé mluvit maximálně dvě minuty. Podle Březiny to však není na škodu. „Je s podivem, co se dá za dvě minuty říct, když je nutné konsolidovat myšlenky a škrtnout žvásty,“ říká europoslanec.
Cukr? Chyba vlády Jedním z velkých témat, kterým se při poslanecké „pětiletce“ Březina věnoval, byl cukr. To, že se po cukerné reformě přeměnila Česká republika ze země vyvážející cukr na zemi dovozovou, není podle něj chybou Unie.
„Tak to v našich dějinách bývá, že největším nebezpečím pro nás nebývá vnější nepřítel, ale my sami. Cukerné kvóty jsme nerozdělili zemědělcům, ale cukrovarům. Ty s českými vlastníky jakžtakž běží, ale ty se zahraničními daly přednost vlastní zemi. Bylo to proti logice zisku, ale asi by to doma neustály. Česká republika si špatným rozhodnutím podepsala ortel,“ tvrdí Březina.
Strašlivá pověst V Bruselu zažil už deset půlročních předsednictví. To české podle něj mohlo skončit potleskem. „Ať si dvacet Francouzů říká, co chce, neuvedli jsme se špatně. Naše pověst byla tak strašlivá, že když se v Bruselu objevili lidé, kteří byli příčetní a říkali rozumné věci, byli všichni mile překvapeni,“ poznamenává lidovec Březina.
Svrhnutí české vlády uprostřed šéfování Unii podle něj způsobilo obrovský pokles prestiže Čechů a nárůst nedůvěry vůči malým státům. „Něco takového jsem ještě nezažil. Ti, kteří svrhli vládu, ten efekt buď podcenili nebo na něj prostě kašlali. Jak říkám, největším nebezpečím jsme pro sebe my sami,“ soudí staronový europoslanec.

***

JAN BŘEZINA přednostou olomouckého na Lékařské fakultě v Brně, syn * Narodil se v roce 1954 okresního úřadu a hejtmanem studuje medicínu. v Konici na Prostějovsku. Olomouckého kraje. * Manželku označuje za paní * Vystudoval Vysokou školu * V letošních eurovolbách Columbovou, která sice báňskou v Ostravě a působil získal přes třiadvacet tisíc existuje, ale nikdo ji neviděl. ve firmě, která stavěla silnice. preferenčních hlasů. Málokdy s ní totiž chodí * Byl místostarostou Uničova, * Má dvě děti, dcera učí na veřejnost.

 
GALERIE
Evropský parlament | EPP