Evropské peníze pro bývalé zaměstnance OP Prostějov

Konkursní noviny | 4.8.2010

Na naše otázky odpovídá europoslanec Jan Březina
Český stát by mohl získat evropskou dotaci na pomoc bývalým zaměstnancům prostějovského Oděvního podniku (OP). Peníze na rekvalifikaci, pomoc při hledání nového zaměstnání či na rozjezd podnikání bývalých pracovníků by mohl čerpat z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. O pravidlech o přidělování dotací jsme hovořili s europoslancem Janem Březinou.

* Nedávno jste informoval média o tom, že by Česká republika mohla získat z evropského globalizačního fondu dotaci na pomoc bývalým zaměstnancům OP Prostějov. Na co musejí být tyto peníze použity?

Z fondu lze získat dotace na hledání zaměstnání, odbornou přípravu a rekvalifikace, podporu podnikání nebo pomoc při zahájení samostatné výdělečné činnosti. Kromě toho lze z fondu získat i příspěvky na pracovní mobilitu a příspěvky osobám navštěvujícím kurz v rámci celoživotního vzdělávání a odborné přípravy. Pravidla pro přidělování dotací jsou navíc měkká a ohebná, mimo jiné i pokud jde o určování výše finanční podpory na hlavu. Praxe je taková, že o kolik si žadatelský subjekt na základě kalkulace nákladů řekne, tolik na propuštěné zaměstnance dostane. Rakousko například v loňském roce uspělo se žádostí o dotace pro propuštěné zaměstnance automobilového průmyslu v průměrné výši 14 tisíc eur na osobu.

* Získal už někdo v České republice tyto prostředky z fondu, nebo by tomu tak nyní bylo poprvé?

Několik let jsme možnost využití dotace z fondu k naší škodě nevyužívali. Až letos z České republiky dorazila první žádost, a sice od firmy Unilever. Evropská komise ji v současné době zkoumá a po ukončení přezkumu bude předložena ke schválení členským státům a Evropskému parlamentu. Podle mých informací by veškerou pomoc svým propuštěným zaměstnancům měl financovat Unilever sám a ze státního rozpočtu by neměla jít ani koruna. Oceňuji, že Unilever převzal odpovědnost za své propuštěné zaměstnance a nesnažil se ji přehodit na český stát.

* Vedení úřadu práce v Prostějově zpochybňuje, že by český stát měl nárok získat tuto dotaci, protože prý práce OP nesplňuje základní podmínku pro čerpání peněz z fondu, neboť krach společnosti musí být zapříčiněn výslovně světovou hospodářskou krizí a ne chybami vedení podniku, co si o tom myslíte?

Situace OP Prostějov zdaleka nebyla a není tak černobílá, jak ji úřad práce vykresluje. Chyby vedení podniku byly nepochybně jednou, ale nikoli jedinou příčinou propouštění. Tou další byla zejména levná asijská konkurence, kterou jako jednu z příčin vážných ekonomických potíží OP Prostějov ostatně zmiňuje i předseda Asociace textilního a oděvního průmyslu v ČR Jiří Kohoutek v rozhovoru pro zpravodajský server idnes.cz 4. května tohoto roku. Vždyť právě oděvní a textilní průmysl je v očích Evropské komise, která o dotacích z EGF rozhoduje, jedním z nejzranitelnějších sektorů průmyslu v globalizované ekonomice, nejvíce vystaveným jejím tlakům. Vzhledem k tomu, že Evropská komise jeho uvadání dlouhodobě úzce spojuje s drtivým náporem levné asijské konkurence, měla by právě žádost o dotaci pro textilní a oděvní podnik nezanedbatelnou šanci na úspěch. Nemohu přijmout ani argument úřadu práce, že OP masivně propouštěl již před tím, než do Česka dorazila celosvětová krize. Rozhodující je, že k propuštění posledních 600 zaměstnanců, o které se nyní jedná a jimž by byla dotace především určena, došlo v posledních několika měsících, tedy v době, kdy již ČR byla prokazatelně zasažena hospodářskou krizí. Kromě toho, úspěch žádostí o dotace z EGF je do značné míry dílem formulační a argumentační obratnosti zpracovatelů žádostí. Nepochopitelná, až masochistická střelba do vlastních řad, kterou předvedl úřad práce, má k takové obratnosti na míle daleko. Možná je za tím úřednická pohodlnost a nechuť pustit se do nelehkého shromaždování informací a dat a jejich analytického zpracování, umožňující dát propouštění do souvislosti s hospodářskou krizí.

* Jak dlouho tento fond funguje a kolika subjektům už pomohl?

Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci byl založen v roce 2006 a z jeho ročního rozpočtu 500 miliónů eur lze poskytovat finanční podporu v případech, kdy došlo k propuštění nejméně 500 zaměstnanců v souvislosti s celosvětovou finanční a hospodářskou krizí, pokud toto propuštění mělo výrazný negativní dopad na místní, regionální a národní hospodářství. Dosud bylo podáno 54 žádostí o dotaci z EGF, a to jak z vyspělejších států, které vznik EGF prosadily jako kompenzaci za nemožnost využívat strukturálních fondů, tak z nových členských států, které již pochopily, že EGF je tu i pro ně a finanční podpora z něj se vyplatí. Žádosti se týkají různých sektorů průmyslu, od automobilového po textilní a na drtivou většinu z nich Evropská komise kývne.

* Můžete uvést z praxe nějaký konkrétní příklad, kdy žadatelský stát uspěl v žádosti o dotaci?

Již zmíněnému Rakousku bylo počátkem tohoto roku přiklepnuto 5,7 miliónu eur, které se rozdělily mezi 400 propuštěných zaměstnanců automobilového průmyslu. V přepočtu na hlavu se jedná o jednu z nejúspěšnějších žádostí, které byly dosud schváleny.